close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
,,To co se zdá být nemožné, může být skutečnost,,

---> 0.1 Bleskovka <---

9.povídka

3. února 2009 v 18:52 |  !!Moe povídka!!=o*(Lenny)
Minule:Edward je těžce nemocen a jedniná zachrana byla Bella.Myslela si,že už je pozdě a tak brčela,jenže její slzy mají velkou učinosti uzdravování a Bella a je pyšná a šťastná,ale boužel do chvíle než přijde rodina Bellcorových!!!

9.kapitola
Bojiště
Carlisle stál u Esme.Paní Milery šla k nám blíže a vrčela.Neváhala jsem a rychle se rozběhla nahorů.Vtrhla jsem do pokoje,kde spal Edward.Slyšela jsem kravál ze zdola,ale neopavážila otevřít.Teď jdou po mě,asi jsem je zdradila,myslela jsem si.Ale v tom se Mischi postaví mezi naše oblíbené okno v Edwardovi pokoji.Zavrčí a povídá:,,Jak si mohla,Ello.Tedy Bello!Já tě miluju víc než Edward Cullen.On je magor a ty si moje hvězda.Prosím,vrať se ke mě!".
Kývla jsem hlavou do lesa.,,To nejde...Já mám Edwarde moc ráda.Miluji ho a ty se s tím musíš smířit!"a óbratila hlavu opět k němu.Vrhl se na mě a schodil mě na zem.
,,Chceš mě zabít?!"zeptala jsem se.
,,Když tě nemůžu mít já,tak už nikdo!!"a skočil na mě.Dusil mě jeho velikou silou.
,,To..se ti nikdy nepovede!"a prudce jsem trhla a shodila jsem ho ze sebe.Stála jsem a zakašlala.
Ale někdo mě nečestně napadl ze zadu!Byla to ta holka.Zvedla jsem a uhnula jejímu pěstí.Srkla jsem do ní až k padu o skříň.Vyběhla jsem ven a skočila na terasu.
Ve vnitř to vypadalo jako bojiště.Carslisle bojoval ze starším pánem.Milery s Esme.Rosalii s nějakým chlapcem a Edward z tím klukem,který na mě útočil mnohokrát.Emmet bránil Rosalii.
Otevřela jsem dveře,ale ucítila prudký náraz do zad.Sklopila jsem se dolů na zem a zdvihla hlavu.Byl to ten kluk s modrýma očima.V tu chvíli jsem myslela,že je po mě,ale nebylo,citila jsem všechno okolo mě.Viděla jsem Edwardovi chvějící obličej jak se naklání ke mne.
,,Bello..cco..bello,co ti je?Bože,Bells!"křičel a vzal mě do náruče.Zavřela jsem oči a slyšela jekot a řev a vrčení.A najednou vše utichlo.Někdo mě vzal do náruče.Surově mě držel a když jsem otevřela oči,tak sem uviděla tu velikou výšku pod mnou.Osoba mě pustila z terasy u domu.Naštěstí jsem byla schopna odskoči na strom.Ale moje síla byla očividně slabá a já se sesunula dolů a ležela na zemi.Necítila jsem žebra a hrudní koš.Jako kdybych měla po popravou,která neuspěla.Edward mě vzal do náruče a políbil mě.
,,Lásko moje!"řekl tiším hláskem.
,,Edwarde!"zpomhla jsem sílu k hlasu.Zavřela jsem oči a citila lehký vítr.Edward bežel neuvěřitelně rychle.Pak jsem zacítila chuť na lov s letní vuní smíchanou.Byla to vůně jako jsem dosud nepoznala.Edward mi položil na velký placatý kámen a odběhl pryč.Ležela jsem na kameni,který byl velký jako já.Sluníško hřálo a mě už bylo lépe.Ale můj pocit únavy a bolesti neklesl nějak výrazněji.Pokusila jsem otevřít oči,ale nešlo to.Byla jsem nucane je nechat a užívat si sluníčko,který mi probíhalo v těle.Měla jse zvláštní pocit jako kdybych se nabíjela.
,,Bello!"zaslyšela jsem z dálky měkký a hedvábný hlas.Byla jsem jistá,že je to Edward a objala ho,když jsem ho vycítila vedle sebe.Teď jsem byla schopna otevřít oči a mrknout se na jeho překrásno tvář.Nemýlela jsem,byl tam a seděl u mě a hladěl mi vlasy.
,,Edwarde!"objala jsem ho,jak jsem nejvíc mohla.
,,Bells.....otevři pomalu oči a podívej se doprava."pošpetal mi do ucha.
Poslechla jsem ho a otevřela oči a podívala se doprava.Viděla jsem mrtvou srnku.Nadechla jsem se čerstvou vůni a vyběhla za ní.Zakousla jsem se rychle a moc hladově.Po mé ukončení jídla jsem se zpět vrátila k Edwardovi,který ležel na kameni a zkusil si změnit barvu pokožky,ale pokožka byla nesmírně bílá jako ta moje.Ležel a měl zavrený oči.Vypadal kouzelně.Pohladila jsem ho po jeho oholené tvárři a věnovala jsem dlouhý polibek na rty.
,,Už ti je lépe,Bello?!"řekl mi.
,,Ano.Je mi dobře!"a dala jsem mu další polibky,ale odporoval a místo toho vstal.
,,Měli bychom se vrátit!"pobídl mi.,,Ne...já nechci!"sklonila jsem hlavu.
,,Bello,ale tam bojuje naše rodina a my svou rodinu chrání!"vzal mě za bradu.Jeho kouzelné hnědozlatý oči se nedali odmítnout a rozběhla jsem se k domu.Vzal mě za ruku a bežely jsme domů!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 *Ritter[Q]a* - SB *Ritter[Q]a* - SB | Web | 3. února 2009 v 21:07 | Reagovat

supeeerr

2 Sakura010.....Konoha Girl *tvoje♥SBčko* Sakura010.....Konoha Girl *tvoje♥SBčko* | E-mail | Web | 4. února 2009 v 17:10 | Reagovat

suuuuuuuuuuuuuuuuuuuuuper!!! cem pokračkooo:DD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Jak se máš?