close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
,,To co se zdá být nemožné, může být skutečnost,,

---> 0.1 Bleskovka <---

1.Po proměně

9. ledna 2009 v 16:09 |  !!Moe povídka!!=o*(Lenny)

1.Kapitola

Pomalu jsem otevřela oči.Zývla jsem a viděla,jak Edward se kouká ven z okna.Otočil se a šel si sednout k posteli.Usmála jsem se a on mi dal pusu na čelo.
,,Tak jsem to vzládla nakonec!"řekla jsem první slova po proměně na upíra.
,,Ano a velice dobře!"a jeho ton byl měkkyý a přijemný.
Zvedla jsem se z postele.Odzadu mě Edward obajl kolem pasu a dal mi krásný polibek na krk.Otočila jsem se,až se naše nosy setkali.Políbil mě dlouhým,vzrušním polibkem.Pak přestal a vzal mě za ruku a šel se mnou dolů.Uvědomila jsem si cestou,že se nachazím u Cullenových doma,protože ty schody byli velmi povědomí.Seběhli jsme schody dolů a ihned mi šla Alice obějmout.
,,Tolik jsem se o tebe bála,Bells!"namítla důkladně.
,,To je v pořádku.Vše je pořádku!"opačila jsem se na ni.
Edward mi vzal kolem pasu,aby šlo vidět,že jsem jeho.Usmívala jsem se na všechny a cítila jsem se opravdu dost šťastná.Každý mi popřál a objal a věnoval krasný úsměv,poněvažď mi překvapilo,že tam není Rosalii.Špitla jsem,kde je,ale něž jsem to dořekla,tak se zvedla z gauče.Nevěnovala mi krásný úsměv,ale úškleb,že sem nepatřím!V jejich očí proběhli blesky a já jsem začala mít strach.Edward zavrčel na Rosalii a ona se přestala na mě upěte dívat.Esme vzala Rosalii za ruku a šla s ní do jiné místnosti.Emmet s Jasperem mi dali malí dárek.
,,Ale vždyť jsem říkala,že nic nechci!!Edwarde,prosím tě!"křikla jsem na něho.
,,Ale to je od nich a ne od mne!"hájil se.
,,No jasně,ale vždyť jsem ti říkala,že nebudu chtít nic!"a udělala na něho miloučký očíčka.Nepomohlo to.Ignoroval ty oči a já si musela vzít od nic dárek na přívítanou mezi upíri.
,,Rozbal to,Bello!"řekl mi Jasper a už se na mě nedíval jako předtím.Měla jsem z toho radost,že se na mě nedívá jako na kus žvance,který by zakousl.
Tak jsem to nakonec tedy rozbalila.Byla tam krabička.Ani ne moc těžká a ani lehká.Otevřela jsem ji a nepochopila jsem to,co je v ní.
,,Radio do auta?!"řekla jsem.
,,Jo vlastně,kde je můj nakladáček?!"zeptala jsem se vážně.Emmet a Jasper radši šli.Uplně jsem ztuhla,kde je.
,,No..vííš...nakladáček už není mezi námi!"řekl Edward a utahoval si z toho.
,,Jak jako,že není?A kde je?Ne,neříkej to!!"křičela jsem na něho a hodila jsem to radio na zem a šla jsem ven na terasu.Edward neváhal a šel za mnou,jenže jsem skočila z terasy.
Ale to jsem si neuvědomila,že vlastně se mi nic nemůže stát.A bežela jsem táák rychle jako formule možná ještě rychlejš.Edward byl stejně nejrychlejší snad z rodiny,když se tam už počítám.A zastavil mě.Byla jsem dost naštvaná.
,,Bells...promiň,ale už málem nenastartoval a ani rádio ti nešlo tak dobře!"namítnul.
,,To mě je jedno.Ale jak si mohl bez mýho vědomi a vůbec DOVOLENÍ!"zakřičela jsem.
Podíval se na mě,že mu to mrzí,ale to už jsem nevnímala jeho hlas a ani jeho vůbec celkově.Zacítala jsem pach ničeho.
,,Kam bežíš tak zbrkle?!"křičel za mnou a asi se zanedlouho rozběhl.
Běžela jsem na nějakou louku.Cítila jsem to a ta chuť.Bože!


KOONEC 1.povídky!x)

Příště:Pach mě tak omámil,že jsem se rozběhla a skočila,ale....


Jak se líbilo?:D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 *Ritter[Q]a* *Ritter[Q]a* | Web | 31. ledna 2009 v 16:41 | Reagovat

skvělýýýý

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama


Jak se máš?